Rozhovor s Luciou Hukovou!

Ahojte! Po dlhoooom čase sa hlásim s novým rozhovorom. Tentokrát to bude tak trochu neznáma autorka, ktorej síce ešte nevyšla žiadna kniha v pevnej väzbe, ale prednedávnom vydala e- book s názvom Daruj mi křídla, o ktorej si na nete môžete prečítať samé pozitívne recenzie. Pred pár dňami ste si na mojom blogu mohli prečítať taktiež moju recenziu, ktorá bola samozrejme pozitívna. Reč je o dvadsaťpäť ročnej Lucii Hukovej! 



1. Pre niekoho si tak trochu neznáma autorka. Skús sa nám na začiatok predstaviť pár vetami.
Za měsíc mi bude šestadvacet a aktuálně žiju na Vysočině, ve Velkém Meziříčí. Pocházím z Jihlavy, studovala jsem na Gymnáziu ve Žďáře nad Sázavou a na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Mám Bc. titul z češtiny a ze základů společenských věd, ale učitelka ze mě asi nikdy nebude. Od května totiž pracuji ve své kavárně a ve volném čase se věnuju korekturám e-knih.

2. Pamätáš si na svoj prvý príbeh, ktorý si napísala? Ak áno, o čom bol?
Pamatuju. Napsala jsem ho na základce se spolužačkou a byla to fanfikce na Harryho Pottera - z doby pobertů. Byla tak hrozná, že když jsem ji před pár lety při stěhování objevila, tak jsem ji spálila. Bylo to psané rukou na papír a mělo to asi třicet stránek formátu A5.
3. Ako si sa dostala k písaniu? Mala odmalička sen byť spisovateľkou, alebo to prišlo samo?
Vždycky jsem měla psaní ráda, začalo to slohovkami ve škole, pár nepublikovanými a nepublikovatelnými povídkami (viz výše), pak jsem měla přes střední školu útlum a doopravdy jsem se k psaní dostala až na vysoké, a to opět skrze fanfikce. Tou zlomovou knihou pro mě bylo Stmívání. Od něj jsem utekla zpět k Harrymu Potterovi a pak jsem konečně začala psát i příběhy s vlastními postavami.
Vlastně jsem vždycky chtěla vydat knížku, ale nikdy jsem nevěřila, že se to vážně stane. I když jde zatím jen o e-knihu.

4. Pred pár dňami som od teba prečítala tvoju knihu, ktorú spomínaš - Daruj mi křídla (moja recenzia TU). Jedná sa o knihu s LGBT tématikou. Ako si sa k takejto tématike dostala?
K LGBT tématice jsem se dostala přes četbu a seriály. Knih s podobným námětem pořád moc není, ale na internetu je situace o něco lepší. Mnoho amatérských autorů publikuje své povídky (mnohdy o rozsahu románů) na svých blozích a stránkách určených pro amatérské autory jako je třeba web Bez-hranic.cz, kde také byla "Křídla" poprvé publikována. Jestli mám mluvit konkrétně, tak mě nejvíc ovlivnil seriál Glee a pak autorky známé pod svými přezdívkami Alice O'Really a Casiopea.

5. Na Daruj mi křídla čítam samé pozitívne ohlasy. Máš v pláne písať aj ďalšie príbehy?
Mám. Já vlastně bez psaní nějak neumím existovat.

6. Máš nejaké konkrétne miesto, kde píšeš svoje príbehy?
Poslední dobou se mi dobře píše u nás v kavárně, hlavně kvůli přísunu kávy. Jinak hodně čmárám i do sešitu, kdykoliv a kdekoliv mě popadne inspirace.

7. Máš nejakú obľúbenú knihu, ktorú by si nám odporučila?
Tak třeba také něco s LGBT tématikou/postavami? Mám ráda fantasy sérii Noční běžci - první díl je Štěstí ve stínech, miloučká je i kniha Aristoteles a Dante objevují záhady vesmíru. Těm, kdo nemají problém s angličtinou bych vřele doporučila i sérii Captive Prince, ta v češtině (slovenštině?) zatím nevyšla. Mimo žánr zmíněný žánr mě naposledy nejvíc oslovila kniha povídek Písečníci od George R. R. Martina.

8. Je veľa mladých ľudí, ktorí sa snažia písať príbehy. Dala by si im nejakú radu?
S pár dalšími autory máme fb stránku Psavci, kam shromažďujeme informace, tipy a motivaci právě pro začínající autory. Ale nejlepší rada je vždycky ta nejjednodušší - pište. Pište hodně a pořád, jen tak se můžete zlepšovat. A jakožto korektorka si dovolím ještě jeden poznatek - najděte si dobrého beta čtenáře, který vám omlátí o hlavu cokoliv, co v příběhu nefunguje. Čtenáři vám nevidí do hlavy a takový testovací čtenář, který vás upozorní na cokoliv, co nedává smysl, je k nezaplacení.

9. A posledná otázka...ako si trávila letné dni? Bola si niekde na dovolenke a prečítala si kopu kníh?
Ani jedno ani druhé, bohužel. Kavárna momentálně žere všechen můj čas a ještě není zcela samostatná, abych mohla odjet. S tím souvisí i žalostně nízký počet přečtených knih, v podstatě už čtu jenom knihy, které mi přijdou ke korektuře.


Děkuji Ti za příjemný rozhovor, nikdy jsem ještě žádný nedělala a bylo to moc fajn.

Ja musím poďakovať tebe. Som šťastná, že si mi poskytla rozhovor na môj blog a budem rada, ak o tebe ešte budem niekedy počuť a čítať tvoju knihu. Vám ostatným určite odporúčam spomínaný príbeh Daruj mi křídla a určite sa môžete tešiť na ďalšie rozhovory.